VZPOMÍNKOU NA PREZIDENTA BENEŠE JSME VYPLNILI SOBOTNÍ DOPOLEDNE
Dne 28. října 2017 se náš ašský KČP sešel u památníku prezidenta Eduarda Beneše v Aši a položil kytice u příležitosti 99. výročí vzniku ČSR v roce 1918. V úvodu setkání, předseda klubu Milan Paučo pohovořil o významu, podmínkách a okolnostech vzniku samostatného československého státu. Rozvedl otázku státnosti za trvání Československa i v současném období, kdy pod tlakem EU o svoji státnost a suverenitu přicházíme.
V návaznosti na tuto problematiku, předseda zmínil význam a důležitost ochrany státních hranic každého jednotlivého státu při zachování své suverenity. Poukázal na současné problémy v Evropě v souvislosti s nelegální migrací, která je vyústěním nedůslednosti (záměru?) neplnění úkolů v oblasti ochrany státních hranic.
V závěru setkání jsme si uctili památku položením kytice u památníku všem ochránců československých státních hranic od roku 1918 do roku 1992. Poděkování patří všem účastníkům, kteří tímto vyjádřili své vlastenecké postoje.
Text a foto: Milan Paučo
……………………………….
PŘÍJEMNÉ SETKÁNÍ PŘÁTEL…
Naše Mariánské Lázně se staly místem odpočinku a rehabilitace pplk. GT v.v. (německých pohraničních vojsk) Haralda Hentschela a jeho manželky Ety v počátku prosince 2017. Telefonickým dohovorem jsme se v sobotu 7.12.2017 ve 12 hodin sešli před hotelem Berlín v M.L. a po srdečném přivítání jsme odjeli mým vozidlem do jedinečného prostředí Skalní restaurace v Chodové Plané. Přátelská beseda plná vzpomínek a výměny zkušeností a zážitků ze služby i z rodinných radostí a starostí pokračovala při dobrém obědě. Syti a s pocitem spokojenosti si pak němečtí přátelé v místní pivovarské prodejně CHODOVAR nakoupili suvenýry s dobrým pivem a dárky.
V květinářství na náměstí v Plané, jsme koupili kytice a Harald si s manželkou Etou z dálky prohlédli objekt plánského zámku, kde do r. 1992 bylo sídlo plánské 12. školní brigády PS. Smutný pohled na zdevastovaný bývalý zámek vyjadřoval lítost i zlost…
Po přesunu k asi 12 km vzdálenému památníku 68 obětí pochodu smrti 21.4.1945 na Pístově, na němž neslli vinu nejen fašisté, ale i nálet a střelba amerického bitevníku, jsme položením kytic uctili památku padlých. Prosluněný den jako by chtěl umocnit náš projev úcty k těmto i ostatním obětem fašistického řádění v 2. světové válce.
Společně prožité krásné odpoledne jsme ukončili opět před hotelem Berlín v M.L. vzájemným předáním dárků a kytice paní Etě a srdečným rozloučením. Tímto zároveň plním přání obou německých manželů předat přátelské pozdravy všem bývalým čsl. ochráncům SH a členům KČP.
Text a foto: Jarda Horák
…………………………..
BILANCOVALI JSME S POCITY DOBRÉHO SPOLEČNÉHO ÚSILÍ A DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ…
Ve sněhem zapadané nejzápadnější české obci Krásná u Aše se sešli 16.12.2017 v 15 hodin členové MO KČP, aby zhodnotili svou práci v průběhu celého uplynulého roku. Položením květin k památníku všem ochráncům hranic a následným přesunem do restaurace Sokolovna začalo výroční setkání přítomných 30 členů KČP. Úvodní přivítání a hodnotící projev provedl předseda ašské MO Milan Paučo. Pestrost a činorodá práce členů mezi svými příznivci, civilními obyvateli a mládeží, včetně rozvoje mezinárodních přátelských vztahů především s bývalými pohraničníky NDR, to byly hlavní cíle a splněné úkoly v r. 2017. Péče o pomníčky padlých ochránců SH a antifašistických bojovníků, mnohá pietní setkání u nich a u pomníku Edwarda Beneše nebo památníku sestřelených letců spojeneckých vojsk u Hranic a položení květin k nim, to vše jsou doklady hluboce záslužné vlastenecké kolektivní práce našich členů KČP.
Tonda Juříček pak připomněl stručně výsledky kolektivního hospodaření. Člen NR KČP Štěpán Drapák a předseda organizace Milan Paučo pak předali děkovná ocenění členům organizace za práci i za jejich významná jubilea. V předneseném nástinu úkolů pro rok 2018 bylo připomenuto, že pro společnost bude příští rok ve znamení 100.výročí vzniku ČSR po rozpadu Rakousko-Uherska. Proto k řadě dosavadních úkolů přibude i uctění této významné společenské události pro náš lid v podmínkách MO KČP Aš a karlovarské krajské organizace. Při volné besedě pak mj. představil člen MO KČP z Frant. Lázní novou zástavu KČP jejich organizace.
Text: Jarda Horák
Foto: Horák, Paučo
................................
UCTILI JSME PAMÁTKU ZÁKEŘNĚ ZAVRAŽDĚNÝCH OCHRÁNCŮ SH…
Za účasti 20ti členů KČP z místních organizací Mar. Lázní, Dolního Žandova, Chebu a Aše se v předposledním dni roku 2017 uskutečnilo pietní odpoledne u objektu Obecního úřadu ve Třech Sekerách, kde došlo 31.12.1947 k zákeřné vraždě dvou příslušníků Finanční stráže, která zde v tu dobu měla sídlo.
Zúčastnění si v úvodu pod pronikavou taktovkou JUDr. Jiřího Chmelarčíka zazpívali Českou a Slovenskou hymnu a následně Jindra Havlíček přednesl vzpomínkovou řeč, za jejíž hodnotný obsah a historickou i současnou aktuálnost byl oceněn potleskem přítomných. Za květiny položené přítomnými k pamětní desce před zahájením poděkoval krajský předseda KČP Václav Bořánek, který zároveň omluvil nepřítomnost předsedy MO KČP Ivana Růžičky ze zdravotních důvodů. Poté se všichni odebrali do místní restaurace k malému občerstvení a k přátelské besedě, v níž aktivně vystoupili Václav Bořánek a Štěpán Drapák s informací z jednání NR KČP, dále Jiří Chmelarčík, Jarda Horák, Josef Švarcbek a další k současné situaci v naší zemi. Mimo jiné bylo připomenuto, že v době, kdy uctíváme památku zavražděných ochránců hranic, se v Chebu sešli příznivci odvolaného starosty Jalovce, který nevybíravě v nedávné minulosti, jako starosta, dehonestoval službu bývalých pohraničníků, aby projevili nespokojenost s jeho odvoláním.
Že je česká veřejnost v mnoha směrech dezinformacemi a záměrnou deformací naší historie zmanipulována, o tom všichni dobře víme a v tomto směru stojí i před členy a přáteli našeho KČP mnohá osvětová a další poslání.
Úvodní text: JH
Foto: JH a Jindřich Havlíček
………..TEXT PROJEVU JINDŘICHA HAVLÍČKA……….
Vážené přítelkyně, Vážení přátele,
bojovníci za mír, sociální spravedlnost a lidská práva.
Zítra uplyne 70 let, kdy naše zdejší veřejnost byla vyrušena z vánoční pohody zákeřným surovým činem bývalého československého občana německého původu Wernera Miliána z Příbora, instruktora Hitlerjugend. V 17 hodin 53 minut došlo k zákeřně vraždě dvou příslušníků finanční stráže Václava Mareše a Josefa Dleska. Po tomto činu se vrahovi podařilo utéci do blízkého Mähringu v Bavorsku. I přes žádost československé strany nebyl sousedním státem NSR vydán k potrestání. Pohřeb Václava Mareše a Josefa Dleska proběhl 5. ledna 1948 za účasti zástupců Ministerstva národní obrany, příslušníků čsl. armády, ministerstva financí, Okres. cel. správy a závodních rad, jakož i zástupců ozbrojených sborů, finanční stráže, zástupců korporací, úřadů s velkým počtem zdejšího obyvatelstva a okolních obcí.
Dnes již existuje velice málo přímých účastníků této tragédie. Smutek a žal tehdy postihl nejen rodiny jmenovaných příslušníků finanční stráže, ale všechny obyvatele zdejší obce Tří Seker, jejich blízkého okolí a všech ochránců československých státních hranic. Všichni tehdy věřili, že se podobná tragédie se již nikdy nebude opakovat u nás ani v žádné jiné zemi. Tehdejší víra našich občanů nebyla vyslyšena a na hranicích se postupně objevily pomníčky dalších ochránců našich státních hranic. Lidí, kteří zahynuli na hranicích při výkonu služby, je podle historických dokumentů více než 500. Ano byli to příslušníci pohraniční stráže, kdo později zabezpečovali klid pro pokojný život a práci lidí nejen zde v pohraničí, ale v celé naší zemi. A že neměli jednoduchou službu, o tom svědčí i historické prameny z tehdejší doby, kdy u narušitelů státní hranice byly nalezeny zbraně, samopaly, ruční granáty a další nebezpečné předměty.
Současný vývoj ve světě i v České republice jasně ukazuje, že o osudu lidstva stále není rozhodnuto. Jsou lidé, kteří znevažují práci bývalých ochránců státních hranic. Jedná se především o lidi z „Platformy evropské paměti a svědomí“, která vznikla na základě souhlasu vlády České republiky dne 14. října 2011 v Praze pod záštitou tří premiérů, včetně úřadujícího předsedy Rady EU. V současné době tato „Platforma“ čítá 55 institucí a organizací ze 13 států Evropské unie, dále z Ukrajiny, Moldavska, Albánie, Islandu, Kanady a USA.
21. září letošního roku čeští představitele teto „Platformy“ podali trestní oznámení - dle jejich vyjádření a výkladu - na odpovědné osoby v řetězci velení, od zasahující hlídky, přes velení pohraniční stráže, náměstky a ministry vnitra až po členy předsednictva ÚV KSČ zajištující ochranu hranic před rokem 1990 pro usmrcení lidí usilujících o překročení čs. hranic. V minulem roku se tato „Platforma“ zároveň obrátila na Německé nejvyšší státní zastupitelství v Karlsruhe, které pověřilo státní zastupitelství v bavorském Weidenu, aby začalo vyšetřovat smrt 4 německých občanů z bývalé NDR, kteří v dobách studené války zahynuli při pokusu o překročení československé státní hranice do Rakouska a NSR. Dle vyjádření ředitelky teto „Platformy evropské paměti a svědomí“ Neely Winkelmannové-Heyrovské je správné, že Německá prokuratura je připravena provádět razie a domovní prohlídky v ČR a na Slovensku u podezřelých osob, které jsou obviněny ze smrti německých občanů na československých hranicích v době před rokem 1990. Tento počin považuje za přelomový v oblasti stíhání zločinů komunismu. My s takovým přístupem nemůžeme souhlasit, protože nikdy předtím se ještě nestalo, aby prokuratura cizí země žalovala vojáky a politiky jiné svrchované země za činy, které byly v souladu se zákony země, ve které se staly.
Tento přístup k naší minulosti považujeme za zkušební balónek, který má za úkol zjistit, jak daleko může Německo zajít v nátlaku na ČR ve svých poválečných požadavcích a jaký odpor a pobouření to vyvolá v České republice a na Slovensku. Zde můžeme poděkovat bývalým představitelům české vlády vlastizrádcům Pavlu Bělobrádkovi a Danielu Hermanovi z KDU-ČSL, kteří svojí účastí na posledních dvou sjezdech sudetoněmeckého landsmančaftu zavdali německé prokuratuře důvod k domněnce, že česká otázka je již “zralá”, na zásadní proměnu. Že čeští politici již vyměkli, a proto lze na Česko tvrdě udeřit skrze německou prokuraturu.
Klub českého pohraničí proto odmítá ústupovou politiku některých našich představitelů Českého státu. Velice dobře si uvědomuje postavení ČR v Evropě a ve světě. Česká republika je místem, kde se budou stále více potkávat klíčové strategické zájmy světových mocností. Proto žádá vládní činitele, aby ve vztahu k zahraničí více prosazovala a rozvíjela spolupráci se všemi zeměmi světa. Je potřebné zabránit další militarizaci ekonomik světových mocností a rozpoutávání válek. Je potřeba rozvíjet vztahy mezi jednotlivými státy na základě vzájemného respektu.
Naší povinností je usilovat o zastavení procesu odnárodňování naší společnosti. Toto úsilí musíme spojit s ostatními vlasteneckými silami a organizacemi. Obranu národních tradic a pravdu o životě našeho národa je potřebné chápat jako základní povinnost občana tohoto státu. Ochrana státní hranice je jednou ze základních hodnot posilování naší státností. Služba vrchního strážmistra Václava Mareše a strážmistra Josefa Dleska zde na naší hranici přispěla k zabezpečení čs. státnosti. Oba zesnulí vždy vzorně plnili služební povinnosti. V roce 1938 hájili střežit čs. státní hranice proti Maďarům, po osvobození v r. 1945 opět zaujali místa na hranicích. Ostatky Václava Mareše spočinuly na hřbitově v Plzni a Josefa Dleska na hřbitově v Protivíně. Jejich odkaz pro naše občany však žije dál a na nás všech zde přítomných a dalších závisí, jak jej budeme dále rozvíjet!
Vážené přítelkyně a vážení přátelé.
Děkuji Vám, že jste přišli a dnes jste si spolu se mnou připomněli památku těchto hrdinů a vlastenců československé vlasti.
Václave Mareši a Josefe Dlesku,
slibuji Vám, že členové KČP a občané Třech Seker nikdy nezapomenou vaší služby pro naši vlast! Vyjadřuji přesvědčení, že počet obránců oprávněných českých zájmů bude vzrůstat a že se bude upevňovat opravdové přátelství lidí z celého světa!
Čest Vaší památce!
